Správná teplota vína není (velká) věda

Pokud milujete víno a s každou sklenkou očekáváte chuťový zážitek, nejspíš už jste o teplotě jeho podávání něco zaslechli. Při správné teplotě víno naplno rozvine svůj charakter, chuť a vůni, což oceníte především u dražších lahví, protože přechlazené červené nebo naopak teplé bílé vám nebude chutnat ani při sebelepším ročníku. Správná teplota vína je zkrátka zásadní. 

 

Stručně a jasně 

Ideální teploty pití vína jsou stovkami let ověřené: 

  • Sekty, šumivá vína, Champagne 6-9 °C 
  • Suchá bílá, mladá a růžová polosladká a sladká 9-11 °C  
  • Mladá červená, lehká a ovocná 10-12 °C 
  • Velká silná bílá vína 10-12 °C 
  • Elegantní červená vína 12-14 °C 
  • Velká těžká červená vína 14-16 °C 
  • Červená vína s vysokým podílem tříslovin 18-20 °C 

Než ale sáhnete po vývrtce, možná byste měli vědět, že bez správné péče správných teplot jen těžko dosáhnete. 

Pronikněte hlouběji do tajů teploty vína 

Procesu dosažení požadované teploty vína se odborně říká temperování, ale většinou se setkáte s běžnějším výrazem chlazení. Nejlépe se pro to hodí sklep, ještě lépe vinný sklep, nicméně taková místnost není standardní výbavou paneláků a bytových domů, takže si doma budete muset poradit jinak. Opravdoví milovníci vína zvolí speciální chladící boxy na víno s možností přesně regulovat teplotu. Ideální uskladnění je ve tmě, relativní vlhkosti vzduchu 65 % a stabilní teplotě 11 °C, což umožňuje vínu přirozeně zrát. Vyšší teploty vínu škodí a narušují jeho chuť. Stejně tak mu neprospívá UV záření, proto lahve nikdy nevystavujte přímému slunečnímu světlu.  

Teplota podávání vs. teplota konzumace 

Abyste si víno vychutnali při jeho doporučené teplotě, musíte počítat s jeho “zahřátím” při nalití do sklenice. Tento rozdíl se pohybuje kolem 2 °C, tedy nalévat víno byste měli právě o 2 °C chladnější. Zde se zastavíme u oblíbené věty “podávejte při pokojové teplotě”. Co to vlastně znamená? Za odpovědí se musíme vydat až do středověku, kdy se běžná teplota v hradních místnostech pohybovala mezi 14 a 16 °C, a právě tato hodnota se stala tou pokojovou. V současnosti jsme zvyklí na větší pohodlí a vyšší domácí teploty, takže používat “pokojovou teplotu” pro servírování vína může být docela zavádějící. 

Co vlastně teplota vína ovlivňuje? 

Správná teplota vína není jen tak nějaké pravidlo z rozmaru, které se pár fajnšmekrů rozhodlo dodržovat. Její vliv na charakter vína je opravdu značný. 

Alkohol 

Především u silnějších vín rozeznatelnost alkoholu stoupá s jeho teplotou. Zatímco u vín s vysokým obsahem tříslovin je vyšší teplota v pořádku, u bílých a šumivých vín je taková vlastnost nežádoucí. 

Kyselinka 

Čím nižší teplota, tím lépe zřetelná kyselinka. U bílých, šumivých a mladých lehkých vín podtrhuje jejich osvěžující chuť. U červeného naopak upozaďuje chuťové vlastnosti i vůni. 

Sladkost 

Vína mají různý obsah cukru a různě je také v chuti vnímán. Obecně platí, že s vyšší teplotou vzrůstá sladkost vína. 

Třísloviny 

Třísloviny jsou chuťové tóny, které víno získává z peciček, slupky a stonků révy. Jsou důležité hlavně u červeného vína, kterému pomáhají dobře zrát. Třísloviny budete vnímat ostře až pálivě při vyšších teplotách, při nižších pak výrazně tvrdě. 

Hořkost a slanost 

I na tyto chutě ve víně narazíte. S nižší teplotou se jejich zřetelnost zvyšuje. 

Bílé víno 

Bílá vína jsou lehká, osvěžující a podávají se spíše chladnější. Díky nižší teplotě si uchovávají svou svěžest a živost. Pokud však víno přechladíte, upozadíte jeho jemnější chuťové tóny a vůni. Nutno ovšem dodat, že při zbytečně vysokých teplotách bude víno fádní a uniformní. Všeobecně se dá říct, že s teplotou podávání kolem 11 °C si neuděláte ostudu. 

Červené víno 

Červené víno disponuje širším spektrem aromat a tříslovin, a proto zde pracujeme s vyšším teplotním rozptylem. Kdybychom ovšem chtěli říct nějakou teplotu, která je pro červené víno univerzální, tak je to 13–14 °C pro podávání. Působí bohatěji a jeho chuť je vyrovnanější. Příliš teplé červené bude působit hořce a alkoholově, což zastře nuance jeho specifických chutí, a i z velkého vína se stane ničím nezajímavý teplý nápoj s alkoholem. 

Růžové víno 

Jak už jeho barva naznačuje, růžové víno je (co se výrobní technologie týká) někde uprostřed mezi bílým a červeným, což ovšem neznamená, že i teplota podávání by měla být mezi bílím a červeným. Nejlepší je kolem 9 °C. Najdou se i výjimky, u kterých vynikne pravý charakter až při 13 °C. 

Šumivé víno 

Champagne, sekty, prosecco a další šumivá vína jsou plná bublinek, což je přímo předurčuje k pití za studena. Nižší teplota okolo 6 °C pomáhá udržet jejich perlivost a v neposlední řadě je důležitá pro sabrage, aby se vám lahev v ruce neroztrhla. Pokud je šumivé víno příliš teplé, působí mdle a alkoholově. 

Každé víno je vhodnější podávat při nižších teplotách a sledovat, jak se pomalu otevírá než jej složitě dochlazovat. 

A co ostatní vína? 

Vína sice jsou bílá, červená a růžová, ale některá z nich jsou velmi specifická.  

Dezertní vína jako Tokaji si vychutnáte nejlépe při 10 °C, Moscato d’Asti s přirozenou perlivostí zase při 7-8 °C. Fortifikovaná vína portské, sherry, Madeira či vermut mají vyšší obsah alkoholu. Jejich nejlepší teplota je 12-14 °C. Aromatická vína se podávají vychlazená na teplotu 10-12 °C, aby vynikla jejich výrazná vůně. U oranžových vín stejně jako u růžových platí, že čím světlejší odstín, tím chlazenější by se mělo pít, nejlépe mezi 12-14 °C. Co se týká speciálních vín, jejich nejvhodnější teplota je velmi individuální, takže se zeptejte přímo vinaře nebo napište nám a my vám rádi poradíme! 

 

Autor/ka fotografie: Patricia Beliga