Svatomartinské hody: husy a víno
Listopad přináší nejen chladnější dny, ale také jednu z nejoblíbenějších gastronomických tradic, svatomartinskou husu a s ní spojená první mladá vína. Tento svátek má mnohem hlubší kořeny, než se na první pohled zdá.
Pojďme se společně podívat, odkud tato tradice pochází, jak se měnila, a proč v ní hraje hlavní roli právě husa i mladé „Svatomartinské“ víno.
Kořeny tradice husy ke sv. Martinovi
Legenda o svatém Martinovi z Tours, křesťanském biskupovi 4. století, patří k samotnému jádru tradice. Podle jedné verze se Martin, původně římský voják a později poustevník, měl ukrýt, když měl být zvolen biskupem. A jako úkryt si zvolíl chlívek s husami. Ty ho však svým kejháním prozradily. Martin se tak nakonec přecejen stal biskupem, ale husy za jeho vyzrazení zaplatily tím, že skončily na pekáči.
V českých zemích je tradice pečené husy doložena už v 15. století, kdy se husy objevovaly v koledách a byly součástí řeznických cechů. V 16.–17. století se svatomartinská husa dostala i do literatury a stala se symbolem hojnosti a slavnostního hodování.
Časově je svátek svatého Martina stanoven na 11. listopadu, tedy den, kdy se podle tradice otevíraly první mladá vína, a slavilo se ukončení zemědělského roku.
Jak se slaví dnes
Dnes se pečení husy 11. listopadu stalo oblíbenou součástí restaurací, pivnic i domácích slavností. I když u mnoha rodin už nejde o velkolepě zdobenou husu jako dříve, tradice přežívá v symbolickém spojení dobré pečené husy, vína a společného stolu. V některých místních komunitách se slavnostní chody rozšiřují i o další zvěřinu, lokální přílohy či různé experimentální variace, ale husa zůstává hlavním hřebem hostiny.
Svatomartinské víno
Svatomartinské víno je první víno nového ročníku. V České republice se tradice jeho slavnostního otevření 11. listopadu v 11 hodin a 11 minut opravdu pevně zakotvila.
Tato vína jsou svěží, lehká, ovocitá a nejlépe konzumovaná co nejdříve, často během zimy a někdy až do Velikonoc.
Historie označení „Svatomartinské víno“ sahá podle některých pramenů až do císařského dvora Josefa II., kdy vinaři mohli mladá vína volně nabízet právě od svátku svatého Martina. V České republice bylo oficiálně označení „Svatomartinské“ zavedeno relativně nedávno (v 21. století).
“Zajímavostí je, že se mladým vínem až do svatého Martina neťuká, protože to ještě není takříkajíc hotové víno. Sklenice se pouze pozvednou,” říká k nepsané tradici sommelier KOREK Wines Jirka Hloušek. “Také bylo zvykem, že nádeníky, které jejich pán pozval na svatomartinskou husu, zaměstnal i na další rok. A právě u tohoto pohoštění se domlouvaly budoucí práce,” dodává Jirka.
Mezi časté odrůdy pro bílá svatomartinská vína patří Müller-Thurgau, Veltlínské zelené a Muškát moravský; pro červená se často volí Modrý Portugal či Svatovavřinecké.
Párování husy a mladého vína
Spojení husy, tedy tučného, šťavnatého masa, a mladého vína může znít jako kontrast, ale právě to dělá tradici tak zajímavou. Lehká, ovocitá svatomartinská vína svým svěžím charakterem podporují pocit, že jídlo není tak těžké.
Pokud je husa dobře připravena, stane se její spojení s vínem bezpochyby gastronomickým zážitkem. V restauracích Con Gusto takový zážitek můžete prožít, protože jsme v rámci akce Svatomartinské hody pečlivě vybrali ta nejlepší Svatomartinská a mladá vína, která můžete k tradiční huse i dalším podzimním specialitám ochutnat.
Tradice v moderním kabátě
I když mnozí dnes slaví svátek sv. Martina více jako gastronomický výlet než jako hluboký svátek, význam zůstává stále stejný: mít příležitost zastavit se, sdílet jídlo a víno, setkat se. Důležité je ale udržet citlivost, najít rovnováhu mezi tradicí a kvalitou surovin, aby husa nebyla jen “produkt historie”, ale zároveň měla společenský či ještě lépe rodinný aspekt.
Foto: Pivnice U Kohoutů, Brno