Malý průvodce českými víny: Bílá vína

Když se řekne české víno, myslí se tím tedy spíše moravské víno. A většině z nás naskočí hlavně to bílé. To samozřejmě neznamená, že by naši vinaři nedokázali vyprodukovat naprosto fantastická červená vína, o kterých si povíme v dalším díle, ale zkrátka historicky jsme byli země především bílého vína. Podle statistik patří mezi nejpěstovanější odrůdy Rulandské šedé, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Sauvignon nebo Pálava, přičemž bílá vína tvoří výraznou část produkce.   

Pojďme si projít ty nejdůležitější bílé odrůdy, se kterými se na českých a moravských vinicích potkáváte nejčastěji.  

Rulandské šedé 

Nejrozšířenější bílá odrůda u nás je Rulandské šedé, také známé jako Pinot Gris. Pochází z Francie, z Burgundska, a typické je pro něj šedo-růžové zbarvení slupek, podle kterého dostalo jméno.   

Na Moravě z něj často vznikají plnější, krémovější vína s vyšším alkoholem, jemnou kořenitostí a tóny hrušek, zralého peckového ovoce nebo medu. V lepších polohách zvládne i delší zrání a dokáže být parádním partnerem ke krémovým těstovinám, pečenému kuřeti nebo výraznějším sýrům. 

Veltlínské zelené 

Veltlín je domovem v Rakousku, ale druhý domov našel i na Moravě. Patří mezi základní odrůdy střední Evropy, a i v Česku patří k těm výrazněji zastoupeným.  

Ve skleničce bývá svěží a suchý, s tóny zeleného jablka, citrusů, někdy až typického bílého pepře a jemně kořenitým závěrem. Umí být jednoduchým „vinným střikovým parťákem“, ale dokáže překvapit i seriózní strukturou. Skvěle si rozumí s řízkem, rybou, lehce pálivou asijskou kuchyní a obecně s jídly, kde potřebujete šťavnatost a živou kyselinku. 

Chardonnay 

Chardonnay je světový cestovatel. Najdete ho v Champagne, Burgundsku, Kalifornii i na Moravě. U nás patří mezi nejpěstovanější bílé odrůdy a daří se mu jak v nerezových tancích, tak v dubových sudech.  

V chladnějších polohách bývá svěžejší, s tóny zeleného jablka, citrusů a minerality. V sudech a při delším zrání se k tomu přidávají máslové, oříškové či toastové tóny. Právě tahle variabilita z něj dělá univerzální volbu k jídlu. Lehčí, nerezové styly se hodí k rybám a salátům, plnější barikové verze ke smetanovým omáčkám, mořským plodům nebo telecímu. 

Ryzlink vlašský 

Ryzlink vlašský není „ten slavný německý Riesling“, ale samostatná středoevropská odrůda, která se pěstuje od Rakouska přes Maďarsko až po Balkán. V Česku patří dlouhodobě mezi klíčové bílé odrůdy. 

“Původem je tato odrůda pravděpodobně ze střední Itálie a do našich krajů byla dovezena římskými legionáři. Dnes patří neodmyslitelně k pálavskému terroiru. Právě zde nejlépe ukazuje svůj odrůdový charakter a není proto náhodou, že některá z nejlepších vín této odrůdy vznikají právě u nás,” říká Miloš Zavřel, sommelier KOREK Wines. 

Dává vína s vyšší kyselinou, minerálním charakterem a tóny jablek, hrušek, někdy i bylinek nebo oříšků. Ve výborných polohách zvládne i pozdní sklizně a botrytická vína. Skvěle se hodí k jídlu od smaženého kapra přes ryby a mořské plody až po sýry nebo studené předkrmy. Zkrátka univerzální víno. 

Tramín červený 

Tramín červený, ve světě známý jako Roter Traminer, je skutečně vynikající. Patří mezi nejstarší evropské odrůdy a je pro něj typická růžová slupka a intenzivní vůně.  

Ve skleničce poznáte tramín podle kořenitě-bylinkové, květinové, někdy citrusové či peckovinové vůně. V Česku se z něj dělají jak suchá, tak polosladká vína, často s vyšším alkoholem. Je to ideální volba k aromatickým jídlům, třeba asijské kuchyni, výrazným paštikám nebo zrajícím sýrům. A upřímně, tramín si vystačí i sám. 

Sauvignon 

Sauvignon se v Česku vyšplhal mezi nejpěstovanější odrůdy a není divu. Cítíte v něm angrešt, černý rybíz, bezový květ, trávu, někdy i kopřivy nebo maracuju. V chladnějším klimatu Moravy krásně vynikne jeho aromatický profil a živá kyselina.  

Sauvignon je skvělé víno „na skleničku“, ale i přesné food wine. Ideálně doprovodí kozí sýry, saláty, ryby, lehké těstoviny nebo třeba zeleninové quiche. Když se chcete osvěžit a mít ve skleničce něco energického a svěžího, Sauvignon bývá sázka na jistotu.   

Pálava 

Pálava je naše domácí hvězda. Vznikla v 70. letech na Moravě křížením Tramínu červeného a Müller Thurgau a velmi rychle si získala srdce vinařů i milovníků aromatických vín.  

Miloš Zavřel přidává trochu historie: “Pálavu vyšlechtil náš velký šlechtitel Ing. Josef Veverka. Šlechtění zahájil v roce 1953 ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána v roce 1977.”  

Je výrazná, voňavá, často s vyšším zbytkovým cukrem a tóny růží, liči, koření, někdy medu a tropického ovoce. U nás patří mezi nejpěstovanější bílé odrůdy a často se z ní dělají přívlastková vína. Hodí se k aromatickým jídlům, asijské kuchyni, silnějším sýrům nebo jako dezertní víno samo o sobě. Když chcete „něco výjimečného z Česka“, Pálava je velmi dobrá volba.   

Ryzlink rýnský 

Ryzlink rýnský je klasik, který má v Česku dlouhou tradici. Patří mezi nejdůležitější odrůdy nejen u nás, ale v celé Evropě. Vyznačuje se dobrou kyselinou, schopností krásně zrát a měnit se v čase, a velmi čistým projevem terroiru.  

Miloš dodává: „Ryzlink rýnský pochází z oblasti podél Rýna v německém Rheinhessenu, kde často nese jemné bylinné tóny. Naopak v údolí Mosely se projevuje výraznou meruňkovou aromatikou, která je pro tamní styl zcela typická.“ 

Mladé ryzlinky bývají plné citrusů, jablek a bylinek, v čase se přidávají tóny medu, sušeného ovoce a specifická aromatika, která je pro tuto odrůdu pověstná. Ryznlink rýnský je parádní k rybám, mořským plodům, kysanému zelí, vepřovému i k pikantnějším jídlům. A hlavně je ideální, pokud chcete víno, které můžete uložit a sledovat, jak se vyvíjí. 

Rulandské bílé 

Rulandské bílé, někdy označován původním jménem Pinot Blanc, stojí trochu ve stínu své „šedé sestry“, ale rozhodně to neznamená, že nemá co říct! V Česku tvoří významnou část vinic a používá se jak do tichých vín, tak do sektů.  

Vína z této odrůdy bývají spíše jemnější a elegantní. Ve vůni najdete jablka, hrušky, květinové tóny, v chuti pak krémovější strukturu a často lehce mandlový závěr. Skvěle se hodí k drůbeži, bílým omáčkám, jemným sýrům nebo jako univerzální víno na stůl. 

Müller Thurgau 

Müller Thurgau byl po desetiletí hvězdou českých vinic, dnes už ustupuje jiným odrůdám. Každopádně v Česku pořád má své pevné místo. Vznikl v roce 1882 křížením Ryzlinku rýnského a odrůdy Madeleine Royale a jeho výhodou je rané dozrávání a nižší nároky na polohu vinice.  

Vinaři z něj dělají lehká, svěží vína s nižší kyselinou, jemnou muškátovou aromatikou a snadnou pitelností. Je to typické fresh víno na léto, ideální na zahradní grilovačky, vinný střik nebo jako úvodní sklenička pro někoho, kdo do světa vína teprve proniká. 

Hibernal 

Hibernal je moderní odrůda, která patří mezi takzvané PIWI, tedy rezistentní odrůdy odolnější proti chorobám. Vznikl v Německu křížením Ryzlinku rýnského a Seibelu 7053 a v Česku se stal oblíbeným hlavně u bio a naturálních vinařů, kteří se chtějí vyhnout zbytečným postřikům.   

V chuti připomíná kombinaci ryzlinku a sauvignonu. Najdete v něm citrusy, angrešt, rybíz, někdy i tropické ovoce a výraznou kyselinku. Hibernal se u nás často dělá i v současnosti atraktivních polosuchých nebo polosladkých stylech a výborně se hodí k aromatickým jídlům, rybám, drůbeži a sýrům. 

Muškát moravský 

Muškát moravský je další domácí odrůda, které se na Moravě velmi daří. Jde o aromatickou odrůdu s nižším obsahem alkoholu, výraznou muškátovou vůní a příjemnou svěžestí. Často se používá pro mladá vína a cuvée, která mají být hravá a snadno pitelná.  

“Muškát moravský je také známý pod původním jménem MOPR, což je zkratka názvů původních odrůd, ze kterých byl vyšlechtěn. Konkrétně tedy Muškát Ottonel a Prachtraube,” dodává Miloš Zavřel. 

Ve vůni čekejte hrozny, květiny, citrusy, někdy i bezový květ. Muškát moravský je ideální jako aperitiv, k ovocným dezertům, lehkým salátům nebo prostě jen tak na večer, když nepotřebujete něco vyloženě komplikovaného. 

České a moravské vinice nejsou jen tak nějaké víno, ale pestrý mix domácích i světových odrůd. Rulandské šedé, Veltlínské zelené, Pálava i Hibernal vám ukážou, kolik různých chutí dokáže réva dát. Zatímco některé odrůdy jako Chardonnay nebo Sauvignon znají po celém světě, třeba Pálava nebo Muškát moravský jsou tak nějak „prostě naše“ a každý milovník vína, který je i trošku patriot, si vždy rád dá alespoň deci. 

Nuže, až budete příště vybírat bílé víno, použijte tohoto našeho malého průvodce. Jste spíš na aromatické bomby typu Pálava nebo Tramín, nebo dáváte přednost svěžímu Sauvignonu a minerálnímu ryzlinku? Česká a moravská vína vám umožní uspokojit veškeré chutě, a to je přece krásné.